|
Miliony výkřiků se ozývalo, když byli lidé biti holemi. Milión kleteb, když byli kopáni botami.
Milión proseb, když byli posíláni do plynových komor.
Milión modliteb za pomstu za každou oběť, která prošla komínem v oblaku dýmu.
Ale možná někteří z mučených – silní ve víře a pevní ve svém přesvědčení o Božské milosti a spravedlnosti – chtěli i ve chvílích strašné bolesti a ponížení odpustit svým mučitelům. Našli sílu a útěchu ve slovech Ježíše Krista na kříži : "Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí".
Jak musela být silná jejich víra, že – poté, co byli mučeni a poníženi – se stále modlili: "Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí".
A že nemysleli v tu chvíli na sebe, ale modlili se za ubohé oběti: "Pane, který smýváš hříchy světa, dej jim věčný pokoj".
Lux aeterna
‘Lux aeterna’ - věčné světlo. Tato sekce je také modlitbou. Modlitbou živých za mrtvé. Modlitbou, aby věčné světlo svítilo zemřelým.
|
